|
|
Městská knihovna v Přerově
Odstrčilík, Viktor ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Projekt řeší Městskou knihovnu v Přerově a její umístění na danou lokalitu včetně návaznosti a napojení na současnou infrastrukturu. Projekt se dá rozdělit do tří částí – urbanistické řešení, architektonické řešení a technické řešení. Urbanistické řešení Území je v současné době znehodnoceno nekontrolovaným parkováním aut a přemírou komunikací. To způsobuje nejasnost fungování způsobu dopravy a kličkování chodců mezi auty. Zeleň je zde rozbita do neudržovaných a nevzhledných trávníkových ploch. Ovlivňujícím faktorem je také těsná blízkost městského okruhu, jehož důležitost se ještě zvýší, pokud se zrealizuje „průpich“ směrem k hlavnímu vlakovému a autobusovému nádraží. Za městským okruhem je s velkým odstupem pro parkoviště umístěn obchodní dům. Tím je prostor velmi otevřený. Je proto nutné se všemi těmito faktory počítat a území zkultivovat. Cílem návrhu je zkvalitnění resp. vybudování kvalitního veřejného prostoru. Budova knihovny je definována jako solitér, což je reakcí na složité a urbanisticky neuspořádané až rozbité okolí. Staví se do pozice, kdy její fasády částečně cloní hluk vznikající při dopravě. Zároveň vytváří hmotný bod na nároží, které by jinak zůstalo otevřené a nejasné. Svým odsazením vytváří prostor pro vstup a vjezd do území s jihu, které je podpořeno umístěním sochy. Komunikace jsou v území oproti původnímu stavu redukovány a zefektivněny. Směrem do severozápadního rohu přechází náměstí do parku. Ten je kompozičně stejně organický jako knihovna. Jedná se o travnatou plochu s kopečky protnutou křivkou chodníku ve stejné výškové úrovni. Architektonické řešení Tvar budovy vychází z urbanistické situace a tím definovaného požadavku solitérní budovy. Vstupním tvarem byl původně kruh, který byl formován do tvaru elipsy. Venkovní plášť je maximálně prosklený, aby bylo zajištěno propojené s venkovním prostorem a splynutí interiéru a exteriéru. S ohledem na tento požadavek je i horizontální členění řešeno tak, aby bylo spodní patro odděleno od provozu knihovny. Přízemí je vyhrazeno pro veřejné funkce a není podmíněno předplatným v knihovně. Knihovna se tedy stává kulturním centrem místa. V úrovni náměstí je možno rovnou vstupovat do budovy knihovny a využívat veškeré služby, které jsou tam nabízeny jako kavárna, čítárna denního tisku apod. Zbytek prostoru přízemí slouží pro administrativu a zásobování a je provozně oddělen od zbytku knihovny. V patře je celkový prostor pro předplatitele knihovny řešen jako jeden plynoucí a dělení podle oddělení je realizováno rozdílnými barvami koberce a světly na stropě ohraničujícími dané oddělení. Knihovna klade důraz na volný výběr. V patře jsou tři oddělení a to oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a hudební oddělení Technické řešení Základem konstrukce celého domu jsou železobetonové sloupy s hřibovými hlavicemi. Tyto jsou v úrovni suterénu usazeny na základové desce s piloty. Na sloupech je vždy v každém patře umístěna železobetonová deska. Obvodový plášť je řešen v přízemí z větší části zasklením do hliníkových rámů, které je v místech průchodu ven otvíravé a tím propojuje venkovní a vnitřní prostor. V místě vjezdu do podzemních garáží drží fasáda tvar elipsy ale je tvořena pletivem tahokov. V patře je obvodový plášť tvořen dvojitou fasádou. Prosvětlení vnitřní dispozice knihovny je zajištěno světlíky. Zastřešení světlíků tvoří skleněný plášť pultového tvaru na ocelové konstrukci se systémem exteriérových pohyblivých stínicích prvků.
|
|
|
Městská knihovna v Přerově
Odstrčilík, Viktor ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Projekt řeší Městskou knihovnu v Přerově a její umístění na danou lokalitu včetně návaznosti a napojení na současnou infrastrukturu. Projekt se dá rozdělit do tří částí – urbanistické řešení, architektonické řešení a technické řešení. Urbanistické řešení Území je v současné době znehodnoceno nekontrolovaným parkováním aut a přemírou komunikací. To způsobuje nejasnost fungování způsobu dopravy a kličkování chodců mezi auty. Zeleň je zde rozbita do neudržovaných a nevzhledných trávníkových ploch. Ovlivňujícím faktorem je také těsná blízkost městského okruhu, jehož důležitost se ještě zvýší, pokud se zrealizuje „průpich“ směrem k hlavnímu vlakovému a autobusovému nádraží. Za městským okruhem je s velkým odstupem pro parkoviště umístěn obchodní dům. Tím je prostor velmi otevřený. Je proto nutné se všemi těmito faktory počítat a území zkultivovat. Cílem návrhu je zkvalitnění resp. vybudování kvalitního veřejného prostoru. Budova knihovny je definována jako solitér, což je reakcí na složité a urbanisticky neuspořádané až rozbité okolí. Staví se do pozice, kdy její fasády částečně cloní hluk vznikající při dopravě. Zároveň vytváří hmotný bod na nároží, které by jinak zůstalo otevřené a nejasné. Svým odsazením vytváří prostor pro vstup a vjezd do území s jihu, které je podpořeno umístěním sochy. Komunikace jsou v území oproti původnímu stavu redukovány a zefektivněny. Směrem do severozápadního rohu přechází náměstí do parku. Ten je kompozičně stejně organický jako knihovna. Jedná se o travnatou plochu s kopečky protnutou křivkou chodníku ve stejné výškové úrovni. Architektonické řešení Tvar budovy vychází z urbanistické situace a tím definovaného požadavku solitérní budovy. Vstupním tvarem byl původně kruh, který byl formován do tvaru elipsy. Venkovní plášť je maximálně prosklený, aby bylo zajištěno propojené s venkovním prostorem a splynutí interiéru a exteriéru. S ohledem na tento požadavek je i horizontální členění řešeno tak, aby bylo spodní patro odděleno od provozu knihovny. Přízemí je vyhrazeno pro veřejné funkce a není podmíněno předplatným v knihovně. Knihovna se tedy stává kulturním centrem místa. V úrovni náměstí je možno rovnou vstupovat do budovy knihovny a využívat veškeré služby, které jsou tam nabízeny jako kavárna, čítárna denního tisku apod. Zbytek prostoru přízemí slouží pro administrativu a zásobování a je provozně oddělen od zbytku knihovny. V patře je celkový prostor pro předplatitele knihovny řešen jako jeden plynoucí a dělení podle oddělení je realizováno rozdílnými barvami koberce a světly na stropě ohraničujícími dané oddělení. Knihovna klade důraz na volný výběr. V patře jsou tři oddělení a to oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a hudební oddělení Technické řešení Základem konstrukce celého domu jsou železobetonové sloupy s hřibovými hlavicemi. Tyto jsou v úrovni suterénu usazeny na základové desce s piloty. Na sloupech je vždy v každém patře umístěna železobetonová deska. Obvodový plášť je řešen v přízemí z větší části zasklením do hliníkových rámů, které je v místech průchodu ven otvíravé a tím propojuje venkovní a vnitřní prostor. V místě vjezdu do podzemních garáží drží fasáda tvar elipsy ale je tvořena pletivem tahokov. V patře je obvodový plášť tvořen dvojitou fasádou. Prosvětlení vnitřní dispozice knihovny je zajištěno světlíky. Zastřešení světlíků tvoří skleněný plášť pultového tvaru na ocelové konstrukci se systémem exteriérových pohyblivých stínicích prvků.
|
host ::
RSS.